Brnění prstů, bolest ruky nebo slabý úchop nejsou potíže, které by bylo dobré dlouhodobě přehlížet. Jednou z častých příčin může být syndrom karpálního tunelu. Včasná diagnostika pomáhá rozlišit, zda jde skutečně o útlak nervu v oblasti zápěstí, nebo zda potíže souvisejí například s krční páteří.

Co je syndrom karpálního tunelu

Karpální tunel je úzký prostor v oblasti zápěstí, kterým prochází nervy a šlachy do ruky. Pokud zde dochází k útlaku středového nervu, mohou se objevit potíže označované jako syndrom karpálního tunelu.

Typické je, že potíže přicházejí postupně. Zpočátku může jít jen o občasné mravenčení prstů nebo nepříjemný pocit v ruce po delší práci. Později se může přidat bolest, noční buzení, slabost úchopu nebo zhoršená jemná motorika.

Typické příznaky karpálního tunelu

Mezi časté příznaky patří:

• brnění prstů,
• mravenčení ruky v noci,
• bolest zápěstí nebo dlaně,
• pocit necitlivosti,
• slabost ruky,
• vypadávání předmětů z ruky,
• horší citlivost při jemné práci,
• zhoršení při práci na počítači, řízení nebo opakovaném zatěžování zápěstí.

Příznaky se často zhoršují v noci nebo po delším zatížení ruky. Někteří pacienti popisují, že si musí ruku protřepat, aby nepříjemné brnění ustoupilo.

Karpální tunel, nebo krční páteř?

Brnění rukou nemusí vždy znamenat karpální tunel. Podobné potíže může způsobovat také útlak nervového kořene v oblasti krční páteře, periferní neuropatie nebo jiné neurologické onemocnění.

Rozlišení je důležité. Pokud se léčí pouze zápěstí, ale příčina vychází z krční páteře, efekt léčby může být omezený. Naopak při skutečném syndromu karpálního tunelu je potřeba zhodnotit stav nervu v oblasti zápěstí a podle toho zvolit další postup.

Proč je důležité EMG vyšetření

EMG vyšetření pomáhá zjistit, jak nerv vede signály a zda je jeho funkce omezená. U podezření na syndrom karpálního tunelu pomáhá potvrdit diagnózu a určit závažnost postižení.

Díky EMG lze lépe rozhodnout, zda je vhodná konzervativní léčba, nebo zda je potřeba zvážit neurochirurgickou konzultaci. Vyšetření má význam také při kontrole efektu léčby nebo po operaci.

Jaké jsou možnosti léčby

U lehčích a středně těžkých stavů může být vhodná konzervativní péče. Ta může zahrnovat úpravu zatěžování ruky, fyzioterapii, cvičení, noční dlahu, edukaci, případně další podpůrná opatření podle zdravotního stavu pacienta.

Pokud je nález těžký, potíže se rychle zhoršují nebo je nerv výrazně postižený, může být vhodné doporučení k neurochirurgické konzultaci.

Jak probíhá péče na Klinice Impedanční terapie

Naše péče začíná vstupním EMG vyšetřením. Pokud se potvrdí syndrom karpálního tunelu a stav je vhodný ke konzervativnímu postupu, navazuje 6–8týdenní program. Ten zahrnuje fyzioterapii, kontrolu správného provedení cviků, doporučení režimových opatření, aplikaci karpální dlahy podle indikace a případně další podpůrnou péči.

Po ukončení programu lze provést kontrolní EMG a připravit doporučení dalšího postupu.

Kdy se objednat

Vyšetření neodkládejte, pokud se brnění opakuje, budí vás v noci, zhoršuje se citlivost prstů nebo pozorujete slabost ruky. Čím déle je nerv utlačený, tím důležitější je zjistit rozsah postižení a zvolit správný postup.

The post Karpální tunel: příznaky, diagnostika a možnosti léčby appeared first on Klinika impedanční terapie.

EMG (elektromyografie) je vyšetření, které slouží k posouzení funkce svalů a nervů, které je ovládají. Používá se k diagnostice různých neurologických a svalových onemocnění, jako je například neuropatie, myopatie, syndrom karpálního tunelu nebo zdravotní problémy spojené s degenerativním onemocněním páteře - typicky vyhřeznuté ploténky, vyklenuté ploténky, snížené ploténky nebo perforované ploténky.

Průběh EMG vyšetření

Zajímá vás, jak přesně probíhá EMG vyšetření? Obvykle se skládá ze dvou částí:

1. Elektroneurografie (ENG) – vyšetření nervového vedení

Průběh: Na pokožku se přiloží povrchové elektrody (podobné EKG elektrodám).
Co se děje: Do nervu se vyšle slabý elektrický impuls, který může způsobit mírný záškub svalu.
Co se měří: Rychlost a síla vedení elektrického signálu nervem.
Pocit: Může to být nepříjemné, ale většinou ne bolestivé – podobné malému „elektrickému šoku“.

2. Vlastní EMG – jehlová elektromyografie

Průběh: Do svalu se zavede tenká jehličková elektroda.
Co se děje: Lékař zaznamenává elektrickou aktivitu svalu v klidu, při napětí a při pohybu.
Pocit: Zavedení jehly může být nepříjemné až mírně bolestivé, ale většinou se dá dobře snést.
Trvání: Každý sval se vyšetřuje jen několik minut.

Prohlédněte si video jak probíhá EMG vyšetření za pomoci povrchových elektrod na Klinice Impedanční terapie v Praze.

Příprava na EMG vyšetření

Není třeba hladovět.
Doporučuje se nemazat si kůži krémy či oleji.
Informujte lékaře, pokud užíváte léky na ředění krve (např. Warfarin).

Jak dlouho trvá vyšetření EMG

Obvykle trvá 30–60 minut v závislosti na rozsahu.

Rizika a komplikace

Minimální. Po jehlové části může být několik hodin mírná bolest nebo modřinka v místě vpichu.

Mohlo by vás zajímat:

EMG vyšetření je součástí diagnostického bloku v rámci léčby plotének na naší Klinice impedanční terapie.

Přijímáme však i pacienty, kteří mají příznaky nesouvisející s degerativním onemocněním páteře.

Pokud vás trápí brnění rukou a nohou, bolest zadku, pálení nebo mravenčení končetin, je na čase navštívit neurologa.

Navštivte naši kliniku

Objednejte se na EMG vyšetření u neurologa na Klinice Impedanční terapie ještě dnes a zjistěte příčinu svých potíží.

Máme kliniky v Praze a v Bratislavě.

The post Jak probíhá EMG vyšetření? appeared first on Klinika impedanční terapie.