EMG vyšetření

EMG slouží ke zhodnocení toho, jak dobře je svalová soustava řízená nervovými impulzy – tzv. inervace. Pomáhá určit, zda dochází ke správnému přenosu signálů z mozku přes míšní nervy až ke konkrétním svalům. Pokud je inervace narušená, svaly slábnou, ztrácejí hmotu nebo reagují opožděně. EMG tak umožňuje přesně lokalizovat poruchu a zjistit její závažnost.

Jedná se o útlak jednoho nebo obou nervu (nervus medianus a ulnaris) v oblasti zápěstí. Projevuje se brněním, mravenčením a bolestí v prstech – zejména v palci, ukazováku a prostředníčku nebo malíku. EMG dokáže přesně určit, zda a jak vážně je nerv postižen. Pomáhá určit, zda je na místě konzervativní léčba, nebo zda pacient potřebuje chirurgické řešení.

Druhý nejčastější útlakový syndrom nervu – tentokrát ulnárního nervu v oblasti lokte. Projevuje se brněním malíčku a části prsteníčku, slabostí stisku a bolestí v lokti. EMG ukáže, zda a v jakém rozsahu je nerv postižen, případně kde k útlaku přesně dochází.

Tyto syndromy vznikají při útlaku nervových kořenů v oblasti krční, hrudní nebo bederní páteře. EMG slouží ke stanovení, zda bolest zad a vyzařování do končetin skutečně souvisí s poruchou nervového kořene, nebo zda jde o jiný problém. Dokáže lokalizovat postižení konkrétního míšního kořene a rozlišit např. mezi C6 a C7, což bývá zásadní pro chirurgická rozhodnutí.

Zajímává vás, jak dlouho se léčí vyhřezlá ploténka? Přečtěte si více v našem blogovém článku.

Vyhřezlá ploténka může tlačit na míšní nervové kořeny a vyvolat silné bolesti zad, brnění nebo slabost končetin. EMG vyšetření dokáže rozpoznat, zda nervový kořen je skutečně postižen, jak hluboce, a jaké svaly již ztrácejí inervaci. Díky tomu je možné přesně určit, o který segment páteře se jedná (např. C5, C6, Th8, L5, S1 atd.) a jestli jako léčebný postup zvolit impedanční terapie.

Neuropatie znamená poškození periferních nervů – z důvodu diabetu, toxických látek, zánětu, úrazu nebo genetických onemocnění. EMG dokáže rozlišit mezi senzitivní a motorickou neuropatií, mezi demyelinizační a axonální formou, a určit rozsah poškození. Typické příznaky jako pálení, ztráta citu, slabost nebo bolest v končetinách se tímto vyšetřením dají přesně vysvětlit.

Chronická komplikace cukrovky, při které dochází k poškození periferních nervů – nejčastěji v dolních končetinách. Pacienti pociťují pálení, brnění, ztrátu citu nebo bolest v chodidlech. EMG vyšetření pomáhá potvrdit přítomnost neuropatie, určit její rozsah a odlišit jiné možné příčiny potíží.

Postižení nervových kořenů v oblasti páteře, typicky kvůli výhřezu meziobratlové ploténky. EMG ukazuje, zda je nerv stlačen, jaký je rozsah poškození a které svaly ztrácejí inervaci. EMG pomáhá lokalizovat přesné místo útlaku (např. C6, L5 apod.), což je zásadní pro správnou léčbu.

Ochrnutí končetin může být způsobeno úrazem, útlakem nervu, poruchou mozku, míchy nebo nervosvalového spojení. EMG pomáhá rozlišit, zda je problém ve svalu, nervu nebo nervovém spojení a kde přesně se nachází. Umožňuje tak lékaři určit, zda je paralýza reverzibilní, jaké nervy jsou zapojeny, a jaká je prognóza návratu funkce.

Pocity mravenčení, brnění, pálení či necitlivosti se nazývají parestézie. EMG pomáhá odhalit, zda se jedná o následek útlaku nervu, počínající neuropatii, přetížení nebo jiné poruchy nervového vedení. Vyšetření může včas odhalit počínající poškození periferního nervového systému, které zatím není patrné na MRI nebo CT.

Tetánie se projevuje svalovými záškuby, křečemi, změněným svalovým napětím nebo pocity stažení. Může být způsobena degenerativním onemocněním páteře na základě poruchy regulace svalového napětí a koordinace, poruchou nervového vedení, psychogenními faktory nebo nedostatkem minerálů. EMG dokáže odlišit, zda jsou příznaky organického původu, a vyloučit jiné neurologické onemocnění.

Jedná se o poruchy samotné svalové tkáně, např. svalové dystrofie nebo zánětlivé myopatie. EMG pomáhá odlišit tyto problémy od postižení nervů. U myopatií jsou často patrné odlišné vzorce elektrické aktivity – krátké a nízké motorické jednotky, spontánní aktivita apod.

Při těchto onemocněních není problém v nervech ani svalech, ale v jejich spojení – tzv. nervosvalové ploténce. EMG (zejména tzv. repetitivní stimulace nebo single fiber EMG) pomáhá potvrdit tuto diagnózu a sledovat reakci na léčbu.

EMG dokáže rozpoznat, zda a jak hluboce byl nerv poškozen při úrazu – např. po řezné ráně, zlomenině nebo při tlaku v sádře. Pomáhá stanovit prognózu hojení i rozhodnutí, zda má smysl chirurgický zákrok.

Mnoho pacientů přichází se stížnostmi na bolest nebo slabost svalů, která může být způsobena poruchou nervu, svalu nebo obou systémů současně. EMG odhalí, zda je aktivita svalů přiměřená, nebo dochází ke spontánní aktivitě (např. fibrilace), zkrácení akčních potenciálů nebo zhoršené rekrutaci. Na základě toho lékař určí, zda je problém svalového nebo neurologického původu.

Jednou z hlavních výhod EMG je schopnost přesně lokalizovat místo postižení – ať už se jedná o jednotlivý nerv, nervový kořen, plexus (nervovou pleteň), nebo větší oblasti. To je zvláště důležité u pacientů s nevysvětlitelnou slabostí, necitlivostí nebo bolestí. EMG umožňuje rychle odlišit centrální a periferní poruchu, zjistit závažnost a navrhnout cílenou léčbu.

• Vodivost nervů je dobrá - fyziologická, bez zpomalení nebo blokád.

• Amplitudy odpovědí jsou v normě – nervy i svaly reagují správně.

• F-vlna je přítomna s normální latencí.

• Jehličková EMG neukazuje žádnou spontánní aktivitu ve svalech v klidu.

• Všechny motorické jednotky se aktivují dle očekávání.

Tento výsledek značí, že nervosvalový systém funguje fyziologicky bez známek poškození.

• Snížená rychlost vedení nervem, často symetricky na obou končetinách.

• Amplitudy motorických i senzitivních odpovědí bývají snížené.

• F-vlny mohou být prodloužené nebo chybět.

• Jehličková EMG ukazuje známky denervace ve více svalech – např. fibrilace.

• Častá u diabetu, alkoholismu, poruch metabolismu nebo autoimunitních onemocnění.

Výsledek svědčí pro difuzní poškození periferních nervů, postihující více oblastí těla.

• EMG odhalí postižení konkrétního nervového kořene (např. C6, L5).

• Vodivost periferních nervů může být normální, ale:
  • Jehličková EMG ukazuje známky denervace v myotomu příslušného kořene.

  • Nález je asymetrický – na jedné straně, v konkrétních svalech.

• Spontánní aktivita (fibrilace, pozitivní vlny) je často přítomná v klidových svalech.

Typické u výhřezu ploténky nebo útlaku nervového kořene v oblasti páteře.

• Jehličková EMG ukazuje:
  • Krátké, nízkoamplitudové motorické jednotky

  • Rychlé náborové vzorce

• Spontánní aktivita obvykle chybí, ale může být přítomna u zánětlivých myopatií.

• Nervové vedení je normální – postižení je ve svalu samotném.

Nález svědčí pro svalové onemocnění – genetické, metabolické, zánětlivé nebo toxické.

• Standardní EMG může být normální – je nutné použít:
  • Repetitivní nervovou stimulaci – při opakované stimulaci klesá amplituda odpovědi.

  • Single-fiber EMG – prokazuje zvýšený „jitter“ mezi svalovými vlákny.

• Nález je funkční – nervy a svaly mohou být anatomicky v pořádku, ale přenos mezi nimi selhává.

Typické u autoimunitních poruch ovlivňujících nervosvalové spojení.